Už jedeme 120, během chvilky… 140! Teď teprve vyjíždíme z Mostu, sejdeme se za pět minut u Teska – hlásila jste letos 6. července svým přátelům na sociální síti. Krátce poté přišla rána. Už si vzpomínáte?
„Vybavuji si jen cestu do Mostu, cestu zpátky z Mostu, kdy jsme havarovaly, už ne.“
Jak dobře jste Nikol B. znala?
„Moc ne, jen asi měsíc přes její maminku, se kterou dělám v práci.“
Co té jízdě předcházelo?
„Měla jsem jít druhý den kamarádce na svatbu a ona se mi nabídla, že mi půjčí šaty. Tak jsem k ní jela. Nudily jsme se, a tak jsme se rozhodly, že pojedeme do Mostu na výlet.“
Co se stalo, jste se dozvěděla v nemocnici od jiného pacienta. Jaké to bylo? Věřila jste mu?
„Věřila. Bylo to divný.“
Došlo vám, že jste mohla dopadnout stejně jako ta druhá Nikol?
„V ten moment ani moc ne. Nedocházelo mi to delší dobu, až pak doma, když jsem si přečetla noviny, internet a pustila jsem si to video.
Žádné komentáře:
Okomentovat